Subject 48

Výstava Subject 48 prezentuje společnou práci Alice Morey, Zu Kalinowske, Lady Gaby a Gustava Kleinschmidta (Zwek), kteří jsou součástí berlínské undergroundové umělecké scény. Vystavující nejsou oficiální uměleckou skupinou a za běžných okolností pracují samostatně, případně se sdružují do kolektivů napříč svými sociálními vazbami. Jedná se o tzv. nezávislou berlínskou scénu, pro kterou je tento přístup typický stejně jako vysoká míra kolegiálnosti a inklinace ke vzájemné spolupráci. Spojuje je dlouholetá osobní zkušenost berlínských expatů, kteří do německé metropole přijeli kvůli tvůrčí atmosféře města, v jehož svobodném prostředí realizují rozmanité individuální i komunitní projekty a výstavy.

Snad i z tohoto důvodu byli autoři nakloněni k vytvoření společného projektu pro Galerii Dukla, pro kterou připravili site-specific imerzivní instalaci. Divákům nabídnou nové prostředí působící jako laboratoř, které nahradí všední každodenní procházení porubskou pasáží. Diváci se díky umělecké instalaci vnoří do nové a neznámé situace, v níž mohou zkoumat její náležitosti a pravidla, objevovat detaily a souvislosti mezi jednotlivými objekty. Podobu a atmosféru první letošní výstavy v Dukle nejlépe vystihuje slovní spojení Muzeum nechtěných věcí, které padlo na úvodní debatě o podobě výstavy. Lze jej interpretovat několika způsoby. Například jako sentimentální soubor předmětů, které už dosloužily původnímu účelu a skrze umělecký zásah je jim vložen nový význam nebo jako sarkastický úšklebek nad současnou uměleckou praxí, pozicí umělců ve společnosti a jejich potřebou vytvářet artefakty, jejichž budoucnost je značně nejistá.

Ústřední část výstavy v největších propojených prostorech tvoří dvě velkorysé instalace, které vytvořili Alice Morey, Zu Kalinowska a Zwek. Zwek zde hraje roli jakéhosi architekta výstavy, vytváří prostředí k rozvíjení společných idejí. Umělkyně pak realizují s nimi související estetické nápady v podobě autorských i readymade objektů, instalací a obrazů. V obou místnostech se nachází střípky nedořečeného příběhu, jehož obsah není zřejmý. Skrze průhlednou zeď lze nahlížet na laboratorní prostředí s organicky strukturovanými snovými objekty, keramickými mobily a malbami Alice Morey, nebo na pokřivená vlasová těla Zu Kalinowske. Sledujeme rozbořené prostředí upomínající k principům kabinetu kuriozit, jehož estetika je do jisté míry vlastní celé výstavě. S volnou návazností na hlavní myšlenku výstavy jsou ve zbývajících vitrínách galerie prezentovány jednotlivé artefakty všech čtyř vystavujících. Díky tomu můžeme vidět jak výsledky jejich společné práce, tak také rozeznávat jejich solitérní přístupy v podobě křehkých i surových objektů, koláží, obrazů, kreseb. Během zahájení výstavy proběhne performance Lady Gaby, čtvrté členky berlínského kolektivu, která ve svém vystoupení reaguje na prezentovaná díla. Symbolicky tak propojuje všechny prvky a přístupy dohromady, propojuje otevřenou pasáž s uzavřeným prostorem výstavy, jednotlivé vitríny se site-specific instalací a také autory s diváky.

Tvorbu zúčastněných autorů propojuje citlivost vůči marginálním, ale zároveň silným tématům, která promítají do společné instalace protkané svébytnou poetikou, jež lze slovy těžko vystihnout. Jedná se o slučování kontrastů, splynutí ošklivého a krásného, absurdního a pragmatického, logického. Fascinace různorodými materiály bez jakéhokoliv omezení. Obdivují předměty z ušlechtilých materiálů a drahých kamenů, a na stejnou úroveň staví cetky všeho druhu, odpadové a stavební materiály, případně organické, téměř hnilobně působící artefakty. Tento přístup se projevuje v aktivistických tématech sociálních nebo environmentálních, která umělci ukrývají do dadaisticky působící skrumáže výsostně estetických výtvarných děl. Výstavu tak lze číst jako výtvarné dílo působící ryze na emoce i jako rafinované sdělení o některých aktuálních společenských problémech.

Všechny předestřené úvahy jsou však možná tak trochu nepodstatné. Pro práci všech čtyř autorů totiž platí, že ať se snažíme o jakoukoli interpretaci jejich uměleckého díla, nakonec je to především o osobním naladění se na jejich svébytnou estetiku, která v našem kulturním prostředí není běžná. Můžeme se tak těšit z toho, že právě v Galerii Dukla máme šanci vidět tento specifický a autentický projev skutečného, nikoli domnělého nebo exploatovaného, berlínského undergroundu.

The exhibition Subject 48 presents the collaborative work of Alice Morey, Zu Kalinowska, Lady Gaby, and Gustav Kleinschmidt (Zwek), who are a vibrant part of the Berlin underground art scene. These exhibiting artists don’t form an official art group and usually work either independently or as collectives across their social connections.

We’re talking about the Independent Berlin Scene, which is characterized by this approach as well as a high degree of collegiality and a tendency towards mutual collaboration. They are united by the long personal experience of Berlin expats who have come to the German capital to soak up the city's creative atmosphere, in whose free spirits they carry out diverse individual and community projects and exhibitions.

Perhaps for this reason, the authors were inclined to create a joint project for the Dukla Gallery, for which they prepared a site-specific immersive installation. They will offer our audience a new environment that acts as a laboratory, replacing the mundane daily walk through the Poruba passage. Thanks to the art installation, the audience is instantly immersed in a new and unfamiliar situation in which they can explore its requisites and rules, discovering details and connections between the objects.

The form and atmosphere of this year's first exhibition at Dukla Gallery are best described by the phrase Museum of Unwanted Things, a phrase first used during the opening debate on the shape of the exhibition. It can be interpreted in several ways. For example, as a sentimental collection of objects that have already served their original purpose and through artistic intervention are given a new meaning, or as a sarcastic sneer at contemporary artistic practice, the position of artists in society and their need to create artefacts with a highly uncertain future.

The central part of the exhibition in the largest connected spaces consists of two generous installations created by Alice Morey, Zu Kalinowska, and Zwek. Zwek here plays the role of a kind of architect of the exhibition, creating an environment for the development of shared ideas. The artists then put together related aesthetic ideas in the form of original and readymade objects, installations, and paintings.

In both rooms, there are shards of an unfinished story with unclear content. Through a transparent wall, one can look at the laboratory environment with its organically structured dream objects, ceramic mobiles, paintings by Alice Morey, and the distorted hair bodies of Zu Kalinowska.

We observe a dismantled environment reminiscent of the principles of the Cabinet of Curiosities, whose aesthetic is to some extent inherent in the entire exhibition. Loosely related to the main idea of the exhibition, the remaining gallery cases present individual artefacts from all four exhibitors.

Thanks to this, we can see the results of their joint work as well as recognize their solitary approaches in the form of fragile and raw objects, collages, paintings, and drawings. During the exhibition’s opening, the spectators can look forward to a performance by Lady Gaby, the fourth member of the Berlin collective, who will respond to the presented works in her performance. In this way, she symbolically links all elements and approaches together, connecting the open passage with the closed space of the exhibition, the individual showcases with the site-specific installation, and the artists with the audience.

kurátor: Hynek Chmelař

Alice Morey

Alice Morey je berlínská umělkyně původem z Velké Británie. Absolvovala malbu na Univerzitě v Brightonu a londýnské Chelsea College of Art. V roce 2008 se přestěhovala do Berlína, kde s krátkými přestávkami působí a je nedílnou součástí místní nezávislé scény dodnes. Postupně se dostala od odbornou veřejností nepříliš reflektované osobní tvorby a různých krátkodobých prací brigádního charakteru k větším tvůrčím příležitostem. V roce 2019 se během studií se podílela na projektu Late at Tate Britain v Tate Britain v Londýně a v roce 2021 byla zařazena do sborníku o současné kresbě Vitamin D3: Today's Best in Contemporary Drawing nakladatelství Phaidon. I přes úspěchy ve své umělecké kariéře neopustila principy blízké nezávislé scéně. Je zakladatelkou a organizátorkou sympozia Countdown Grabowsee a angažuje se ve velkém množství komunitních projektů. Ve své tvorbě se zaměřuje na netradiční a citlivý způsob vyjadřování primárně skrze médium malby, kresby a objekty. Ve všech těchto médiích lze sledovat estetickou linku, která je definována fascinací nedokonalostmi. Alice Morey míchá přírodní pigmenty, bakteriální vzorky a další materiály organického charakteru, ze kterých a vytváří z nich koláže s citlivou, efemérně působící vizualitou.

Alice Morey is a Berlin-based artist originally from the UK. She studied painting at the University of Brighton and Chelsea College of Art, London. She moved to Berlin in 2008, where she has been working on and off and is still today an integral part of the local independent scene. Gradually, she has moved from personal work and various short-term jobs of a temporary nature, not well reflected by the professional public, to larger creative opportunities. In 2019, while studying, she was involved in the Late at Tate Britain project at Tate Britain, London, and in 2021 she was included in the anthology on contemporary drawing Vitamin D3: Today's Best in Contemporary Drawing published by Phaidon. Despite her success in her artistic career, she has not abandoned the principles close to the independent scene. She is the founder and organizer of the Countdown Grabowsee symposium and is involved in many community projects. Her work focuses on unconventional and sensitive modes of expression primarily through the medium of painting, drawing, and various objects. One can trace an aesthetic lineage defined by a fascination with imperfections in all these mediums. Alice Morey mixes natural pigments, bacterial specimens, and other organic materials and uses them to create collages with a sensitive, ephemeral visuality.

Zu Kalinowska

Zu Kalinowska je umělkyně původem z Polska, aktuálně žije a pracuje v Berlíně. Ve své tvorbě se věnuje sochařství a videoartu, které protkává intimními, osobními tématy znázorněné se zneklidňující naléhavostí. Zabývá se také vztahovými tématy, problematikou dobrovolné i nedobrovolné kontroly člověka jinou osobou. Zu Kalinowska není sochařkou v klasickém slova smyslu. Přestože pracuje s materiálností, klasické sochařské postupy překrucuje svébytnými způsoby. Jedním z jejích nejoblíbenějších tvůrčích postupů je práce s umělými nebo reálnými vlasy, ze kterých vytváří objekty. Pro její práci je charakteristická komplexnost a vždy se vztahuje ke konkrétnímu místu nebo prostoru, ve kterém se nachází.

Zu Kalinowska is an artist originally from Poland, currently living and working in Berlin. Her work includes sculpture and video art, which she interweaves with intimate, personal themes depicted with a disturbing urgency. She also deals with relational themes, the issue of voluntary and involuntary control of a being by another being. Zu Kalinowska is not a sculptor in the conventional sense. Although she works with materiality, she twists classical sculptural practices in her unique ways. One of her favorite creative processes is working with artificial or real hair, from which she creates objects. Her work is characterized by complexity and always relates to the specific place or space in which it is located.

Zwek

Zwek je berlínský autor, který se profiluje především jako sociální aktivista. Jeho monumentální environmenty vytvářené z různých nalezených materiálů, bývají nejčastěji umístěné ve veřejném prostoru a odkazují se k nějakému konkrétnímu společenskému problému. Bývají také často využívány jako prostředí pro různorodé performativní akce. Tento fenomén je důsledkem Zwekovy dlouholeté zkušenosti s divadelním prostředím a provozem. Také proto jsou jeho instalace často velmi scénografické, samy o sobě se stávají jakousi kulisou, která rámuje nějaké zásadní téma. Zwekova angažovanost je často na hranici osobního obětování, jako příklad uveďme loňskou zimu, kterou strávil ve vlastnoručně zbudovaném přístřešku na rušné berlínské křižovatce Kottbusser Tor, jako protest proti vystěhování uměleckých squattů.

Zwek is a Berlin-based author who profiles primarily as a social activist. His monumental environments, created from various materials he finds, are most often placed in public spaces and refer to a specific social issue. They are also often used as settings for various performative actions. This phenomenon is the result of Zwek's long experience with the theatrical environment and operation. This is also why his installations are often highly scenographic, becoming a backdrop framing a major theme. Zwek's engagement is often on the verge of personal sacrifice, as exemplified by last winter, which he spent in a self-built shelter at Berlin's busy Kottbusser Tor intersection, as a protest against the eviction of artist squats.

Lady Gaby

Lady Gaby je australsko-rumunská performerka a absolventka programu performance a tvůrčího psaní na University of Melbourne v Austrálii. Od počátku devadesátých let žila přerušovaně v Berlíně, v roce 2002 se tam usadila trvale. Prožila divokou éru po rozdělení Berlína a postupem času se stala výraznou osobností berlínské performativní scény s vazbami na zahraniční umělce a instituce podobného zaměření. Je autorkou koláží a objektů, jejím hlavním uměleckým projevem je ale performance. Ve svých akcích akcentuje osobní zkušenost expata a mimo jiné se věnuje feministickým tématům. Její projev je unikátní v míře herecké profesionality. Bezprostřednost a přesvědčivost jejích autorských textů, které odkazují k osobní zkušenosti stejně jako k obecným společenským tématům, jí zajistily účast na mnoha významných mezinárodních přehlídkách performance (New York, Istanbul nebo ostravský Malamut).

Lady Gaby is an Australian-Romanian performer and graduate of the Performance and Creative Writing Program at the University of Melbourne, Australia. She has lived intermittently in Berlin since the early 1990s, settling there permanently in 2002. She lived through the wild era after the division of Berlin and became a prominent figure in the Berlin performance scene over time with links to international artists and institutions of a similar focus. She has made collages and objects, but her main artistic expression is performance. In her actions, she emphasizes the personal experience of the expat and, among other things, deals with feminist themes. Her expression is unique in the degree of acting professionalism. The immediacy and persuasiveness of her original texts, which refer to personal experience as well as general social issues, have earned her participation in many important international performance shows (New York, Istanbul, and Ostrava's Malamut).