“Motiv spění se demonstruje i v prostoru samotné galerie. Procházka výstavou je totiž spění samo o sobě. Pohyb pasáží má charakter filmové projekce. Stále přichází nové a nové „filmové políčko“, které zkoumáme a přemýšlíme nad kontextem. Jsme vedení linií cesty, která konstruuje příběh, nebo ho popírá. Spění tak může být naplněno hledáním souvislostí, prostým bloumáním ve stromoví uměleckého vyjádření, ale najdou se určitě i tací, kteří výstavou projdou bez povšimnutí ve spění ke zcela jinému života běhu.”

Celou recenzi Jaroslava Michny naleznete zde.