Artalk o výstavě Opop taurant umělců Václava Buchtelíka a Petra Szyrokého

Výstava Opop taurant tak primárně není o záměrné komunikaci nad společnými tématy, je spíše o vymezení, o skutečnosti, že jsou zde jasně definovány hranice tohoto v podstatě bipolárního světa. Tam, kde se Buchtelík propadá rámem patetičnosti, je tady druhý, aby situaci konfrontoval s všedností, klidným stereotypem, pomalu a systematicky se rozpínající hmotou. Tam, kde se pod náporem krajina hlučně bortí do chaotických nánosů barvy, ostražitě hlídá geometrický dřevotřískový pes na vysokém soklu, pokrytý uhlazenou dekorativní vrstvou falešné scaglioly. Roztříštěný prostor světa vitrín a výkladů porubského průchodu, který neumožňuje nic víc než pohled přes lesklé a okolí odrážející sklo, je tak naplněn exaltovanou romantizující expanzí, která se ale rozpouští v metafyzické nehybnosti, v níž jsou muži a psi prostě mohutní a nemotorní, aby vydrželi sledovat své narušené, křehké a extrémně nestabilní životy.“

Celou recenzi Martina Drábka naleznete zde.