Vendula Chalánková: Pod dlažbou je polystyren
—
Česká výtvarnice Vendula Chalánková pro Galerii Dukla vytvořila výstavu, ve které částečně navazuje na svou dosavadní malířskou práci, tedy zobrazování všedního pomocí jednoduše působících obrazových zkratek. Tento způsob tvorby nadále rozvíjí a obohacuje o nové náměty, zvolené přímo pro tento prostor.
Výstava je ve své strohosti ohromně citlivá, ale dá se číst také jiným způsobem, jako bezelstný komentář k obecnému lidskému počínání. Ne náhodou název výstavy odkazuje k revolučnímu heslu „pod dlažbou je pláž". V podání Chalánkové však heslo, posunuté navíc do surreálné polohy, vybízí k revoluci vnímání. Citlivost vůči okolí a obyčejným věcem jako by mohla být klíčem k tomu, abychom se spolu dokázali dohodnout. Odpadlá kachlička je totiž natolik blízká všem, že se o ni téměř nelze přít.
Úspornost formy, která se na první pohled jeví poťouchlá, odráží schopnost umělkyně nacházet nečekanou poetiku v situacích, které leží za hranicí běžného vnímání. Interní značky cestářů na chodníku, rezavá rozvodná skříň, zbytky malty na polystyrenové desce, odpadlá kachlička či vzor teraco jako modernistická scagliola. To jsou některé z motivů, které divák může na výstavě vidět. Jsou zde koncentrované a opakují se, stejně jako se opakují ve světě, kterým denně procházíme, jen jsou proložené jinými vizuálními informacemi. Díky minimalistické malířské zkratce, která ale nerezignuje na ironicky i vážně míněnou fotorealističnost, se obrazy stávají vlastně jakýmisi vizuálními vjemy. Ty skrze svou bazální barevnost a geometrickou strukturu v sobě nesou něco zvláštně povědomého, na první pohled nerozeznatelného. Není ani tolik podstatné, aby člověk rozklíčoval, co který obraz představuje. Jde mimo jiné o atmosféru povědomého, ale přece jen těžko vybavitelného, podobně jako se to stává třeba se známým hlasem dabéra, který se snažíme v hlavě přiřadit ke konkrétní tváři.
Vendula Chalánková (1981) je už skoro dvě dekády výraznou postavou české výtvarné scény. V roce 2006 absolvovala Fakultu výtvarných umění v Brně, kde také žije a tvoří. Přestože je Chalánková v posledních letech známá především jako svébytná ilustrátorka dětských i méně dětských knih, neupouští ani od své zcela volné umělecké tvorby, která stále pracuje s médiem obrazu, objektu a instalace. Umělkyně má za sebou ohromné množství autorských publikací i skupinových a samostatných výstav u nás i v zahraničí. Z posledních let je to například výstava v Galerii Pekelné sáně v Kroměříži (2026) nebo skupinová výstava v National Museum of Taiwan Literature (2025). Její díla jsou zastoupeny v mnoha institucionálních i soukromých sbírkách, mimo jiné třeba ve sbírce Národní galerie v Praze nebo Moravské galerie v Brně.