Rojo & Kreß: Fast & Furious
—
I přes odlišný kulturní základ našli Esperanza Rojo Bravo a Lennart Kreß ve své tvorbě společnou řeč. Jejich práce je skutečně dílem autorské dvojice, v jednotlivých artefaktech se neprojevuje rozpoznatelný autorský rukopis a výtvarný projev funguje v naprosté symbióze. Výstavní projekty a instalace, které vytváří, jsou výsledkem společné diskuze, mentálního naladění a samozřejmě také konsenzu. Mimo jiné je pozoruhodný kontrast mezi vážnými tématy či poselstvími, jež díla nesou, a hravou estetikou, díky které mohou objekty připomínat různé zvětšené fragmenty dětských stavebnic seskládaných do promyšlených kompozic. Tyto kompozice pak dále tvoří nová prostředí, například pokojíčky nebo struktury připomínající archeologická naleziště. Evokují ale i další možné asociace a zároveň působí jako abstrahované snové fragmenty většího celku.
Pro výstavu v Galerii Dukla vytvořilo duo site-specific instalaci složenou z maleb a objektů, vyjadřujících se k problematice ekologické udržitelnosti současného světa. Zabývají se v ní problémem rozdílného vnímání environmentální krize a jejího možného řešení z pohledu městského a venkovského člověka. Dvojice umělců si všímá kuriózní skutečnosti, že zatímco člověk z města povětšinou souzní s ideou ochrany životního prostředí a je ochoten do jisté míry omezovat svou spotřebu například upřednostňováním hromadné dopravy před jízdou automobilem, lidé na venkově tuto možnost často nemají. Vnímání skutečnosti člověkem žijícím na venkově, jenž je takzvaně přírodě blíže, se razantně liší od vnímání městského člověka pozorujícího situaci z pozice novodobého německého romantika.
Rojo & Kreß se také vyjadřují k pojímání ideálu krajiny jako „divočiny“ a všímají si, že v dnešní době tento pojem, minimálně ve středoevropském kontextu, neznamená téměř nic. Veškerá krajina je zde kultivována člověkem stovky let, a proto i snahy o zachování estetického rázu krajiny například tím, že se omezí výstavba větrných elektráren, jsou skutečným, nikoli jen přeneseným bojem s větrnými mlýny.
Autoři nemoralizují ani nenabízejí konkrétní řešení, všímají si spíše tematiky mezilidského neporozumění a rozporů coby námětů k výtvarné hře. Na výstavě tak můžeme pozorovat pokroucené modely větrných elektráren, nákladních automobilů a jiných objektů zcela mimo měřítko. Je tu ohniště nebo pneumatika, jež zanechává zvířecí stopy; konkrétní interpretace těchto objektů a vzájemné kontexty zůstávají do značné míry na divákovi. Výstava může připomínat nonsensové minigolfové hřiště plné roztodivných objektů, které v sobě snoubí technologicky precizní výtvarná řešení s naivně hravou estetikou. Umělci skrze objekty představují poněkud potrhlé nápady na řešení výše zmíněných sociálních a environmentálních problémů a na propojení tzv. kulturních a přírodních fenoménů našeho světa. Tato spojení pak nabízejí jakási kompromisní řešení mezilidských neshod v otázce environmentální krize. Výstava se tak stává přehlídkou zdánlivě dadaistických děl, která jsou rozhodně vizuálně podmanivá a vpravdě zábavná, nesou ale náměty k vážné diskuzi o vážných tématech. Dělají tak s humorem, který je pro tvorbu Rojo & Kreß vlastní.
Rojo & Kreß
Dvojici Rojo & Kreß tvoří Esperanza Rojo Bravo (1989) pocházející z Chile a Lennart Kreß (1995), který je původem z Německa. Poprvé se setkali v roce 2016 na Alanus Hochschule für Kunst und Gesellschaft v Bonnu, od roku 2019 se věnují postgraduálnímu studiu na drážďanské Hochschule für Bildende Künste v ateliéru Christiana Macketanze. Jejich společnou práci bylo v uplynulých letech možné vidět na výstavách v Santiago de Chile, Drážďanech, Berlíně, Praze i Opavě.
Jako umělecké duo začali spolupracovat v roce 2017, jejich tvorba se vyznačuje charakteristicky výraznou barevností a tvary objektů a maleb, které propojují různé architektonické prvky a organický svět přírody. Z jednotlivých uměleckých děl, jež jsou řemeslně precizně zpracovaná, také tvoří ucelené site-specific instalace připomínající snová prostředí, do kterých divák vstupuje jako do muzeální expozice.
Skrze svou tvorbu komentují rozpory v lidském chování jako je fascinace technologiemi či respekt k přírodě. Umělci nechávají diváky unášet hravou estetikou jejich instalace, aby ve chvíli největšího ponoření do díla zjistili, že z pod svrchní vrstvy vizuálně atraktivních uměleckých děl vystupují závažná a současně polemická témata dneška.
Výstava se koná za finanční podpory městského obvodu Poruba, Statutárního města Ostravy a Ministerstva kultury ČR.
